Ringer version │ Wild at Heart - Články

There has to be an end so that something new could start

Sat, 05 Nov 2011 20:30:42 +0100

Nebudu říkat sbohem, protože tohle sbohem není. Jen končím jednu éru mého blogového života. V minulém článku jsem naznačila, k čemu může dojít. Už nedokážu vydržet na této adrese, ani nemám důvod, jen to tak cítím.

Jsem velmi vděčná za každý váš komentář, za vaši návštěvu, za to, že jsem vás mohla poznat.

A ačkoli ruším tento blog, nechci zůstat bez "svého prostoru na síti". Můžete to brát jen jako stěhování, protože jsem si již založila nový blog. Budu moc ráda, když si ve svých odkazech změníte link na mě. Samozřejmě pokud budete chtít.

xoxo

Kelly

I have a confession to make...

Sun, 16 Oct 2011 12:45:51 +0200

Zřejmě jste si všimli, že se tu delší dobu neobjevila žádná aktualizace. Řekla bych, že prožívám nějakou blokovou krizi. Dokonce jsem uvažovala, že blog zruším... Ale moc mě potěšily odmítavé reakce :) A taky si říkám, že bych nerada ztratila své místečko, kam můžu napsat každou myšlenku či postřeh, který mě napadne.

Na škole je zatím fajn, rozpoznávám už i víc lidí, ale stejně mě pokaždé dostane, když mě někdo pozdraví, a já netuším, kdo to je. Úsměv a pozdravit taky :) A už začíná být jasné, kdo se s kým bude bavit víc a s kým méně. Teď jsem hrozně vděčná, že jsme z jednoho semináře museli odejít, protože bych jinak napoznala ty úžasné lidi z té stránky, z jaké se mi právě díky volnému odpoledni dostalo.

Četli jste knížku Wuthering Heights? Já osobně ji miluju, naprosto jsem ji zhltla a až budu mít čas, musím si ji přečíst znovu. The point is, chtěla jsem vidět nějaké filmové zpracování, tak jsem si půjčila dvd s filmovou verzí z roku 1970. NE! Pokud se nechcete rozčilovat a u závěrečných titulek se ptát WTF?, rozhodně se nedívejte.

Zmínila jsem se na twitteru, že do školy musím napsat recenzi. Vůbec se mi nechce, to já moc neumím, ale na druhou stranu si můžeme vybrat libovolné téma - knihu, film, CD, seriál... Rozhodla jsem se, že zkusím zhodnotit pilot k seriálu Ringer. Btw, zjistila jsem, kdy dávat díla do uvozovek a kdy používat kurzívu... :D

Asi jsem se nedostala k podstatě tohoto článku, že. Ale těch několik řádků mi pomohlo uvědomit si, že blog rušit nechi. Možná ale změním adresu. Nebo třeba přejdu na livejournal...

xoxo

College Girl (3): Discas oportet, quamdiu est, quod nescias

Sat, 24 Sep 2011 10:51:10 +0200

Discas oportet, quamdiu est, quod nescias

Tak dlouho se uč, dokud trvá (tvoje) neznalost.

První týden školy mám (úspěšně) za sebou. Vezmu to tedy pěkně popořádku, od mého příjezdu na kolej. Cesta do Olomouce pro mě není nic neznámého, vlastně teď je moje jízda vlakem o polovinu kratší než na střední. Jela jsem se svým úžasným kamarádem a ještě jeho dvěma spolužáky. A jeden z nich mě má opravdu rád. Je fakt pěkné slyšet, že na vás nikdy nezapomene... Nicméně jsem se nechala ukecat, abych počkala na jiný vlak, tak jako jsme to dělávali loni. Takže spoje MHD, které jsem měla najité, mi byly nanic, protože jsem do Olomouce dorazila o hodinu později :D Šla jsem si koupit měsíční studentskou jízdenku, podívat se, co mi jede, ale to, co jsem hledala, jsem nenašla. Tak jsem sedla na tramvaj, o které jsem věděla, že má jet na nějaké to přestupní místo, odkud musím pokračovat autobusem. A trefila jsem se, za chviličku přijel ten správný autobus. To, že jsem měla extrémně těžkou krosnu snad ani zmiňovat nemusím :D

Dorazila jsem na kolej, kde už čekala jedna spolubydlící. Funguje tady tzv. buňkový systém. Tedy že koupelna + záchod jsou společné pro dva pokoje, které jsou pro tři lidi. Musím uznat, že koupelna je opravdu nádherná, vypadá úplně nová. Na pokoji jsou tři lůžka, z toho teda jedna dvoupatrovka (naštěstí jsem se ubytovala úplně první, takže jsem si vybrala tu normální :D), dále tři stoly a židle, nad každým poličky, tři velké skříně, lednička a další poličky. Celkově je ale pokojík menší než třeba ten, co jsem měla na intru. Co už, já mám své pěkné místečko u okna a jsem celkem spokojená, je to takový můj koutek :)

V pondělí na mě čekala první hodina. Řekla jsem si, že to vezmu pěšky, do centra to není daleko. No jo, část byla v pohodě, ale jak jsem se blížila centru, objevovalo se čím dál tím víc uliček. Nakonec jsem kamsi došla, vidím koleje od tramvaje. "Půjdu po nich, bude tam zastávka" Ta tam sice byla, ale bylo u ní "občasná zastávka" Myslím, že moji WTF reakci si dovedete představit :D Šla jsem tedy dál a došla k další zastávce už v centru, tam jsem si radši počkala na tramvaj :D Jinak jsem zjistila, že pěšky jsem ve škole rychleji než MHD, taková desetiminutová procházka. Ale komu se má chtít to pořád chodit, že :D

Fajn, dostala jsem se do školy. A teď najít učebnu. Na mojí katedře byl sice vyvěšený rozpis, kde jsou, ale z K14 a šipky dolů jsem toho moc nepobrala. Tak jsem se zeptala jedné holčiny, která ji se mnou ochotně hledala, byla už v druháku a stejně netušila, kde je :D Nakonec se mi zeptala na vrátnici, a šla se mnou až k té učebně - byla na úplně jiné budově. Jenže na vrátnici taky řekli, že ta hodina je zrušená. Každopádně jsem tam šla, stála tam skupina studentů čekajících na nějaké info stejně jako já :D Po chvíli přišla vyučující, řekla, že kvůli rekonstrukci hodina není, dala nám papír s rozpisem, co budeme dělat, a poslala nás do knihovny pro materiály na příští hodinu, samozřejmě materiály tam nebyly. To, že nás poslala úplně jinam, jsem se dozvěděla až včera. Navíc už ty materiály mám okopírované na celý kurz, protože jsem naprosto po haluzi potkala holčinu ze stejného oboru z druháku, která byla tak ochotná, že mi je donesla :)

V úterý byla první hodina opět z důvodu rekonstrukce zrušena. A ve středu došlo k zajímavé situaci - měli jsme mít Teorii a metodiku překladu. Ještě je ta samá hodina, ale o tlumočení. A v jednom semestru máme mít to a ve druhém to druhé. Čili máme být na půlky, ale všichni jsme se zapsali na překlad. Takže část musela odejít na to tlumočení. Dobrovolně nedobrovolně jsem se teda zvedla a přidala se k těm, co šli na překlad. Řekli nám, ať té učitelce napíšeme mail nebo na ni počkáme, ať nás zapíše do svého kurzu. Čekat se nám nechtělo, tak jsme se vydali do knihovny napsat hromadný e-mail. U jednoho počítače nás stálo sedm, tak jsme dělali celkem show :D Někteří z nás měli mít ještě hodinu, která ale byla opět zrušena, tentokrát pro nemoc vyučujícího :D Tak jsme to zabali v jedné restauraci a strávili teorii a metodiku překladu po svém :D

Ještě se vrátím ke spolubydlícím. Ta druhá přijela až v pondělí ráno. Od úterý mi začala lézt na nervy. Přijde mi jako naprosto neschopná, nehorázně ufňákaná a tupá osoba se špatným televizním vkusem. Slovo ohleduplnost se zřejmě v jejím slovníku nenachází. A jestli si ještě jednou dá svůj ručník na MOJI postel, tak zapomenu, že jsem si slíbila už nikdy neudělám soto maki komi.

Celkově mi tenhle týden přišlo, že jsem se neustále někoho/starších spolužáků na něco vyptávala. Naštěstí jsou na to zvyklí a pamatují si, že také byli zmatení prváčci :D, takže jsou milí a netváří se na nás jako na totální blbce.

Řekla bych, že tento článek pro vás asi není moc užitečný, spíše je to jen soupis mých dojmů/zážitků :)

xoxo

Rachel: "I look forward to the day the paparazzi provokes me and I attack them."

Sat, 17 Sep 2011 11:35:29 +0200

Po delší době jsem se pokusila vytvořit nějakou tu grafiku a skončila jsem u dvou wallpaperu s tématikou Glee. Btw, včera jsem viděla film Never Back Down 2: The Beatdown, jsem z něho naprosto unešená. Tedy, příběh v podstatě žádný, ale o to tam ani nešlo. Ty MMA boje, pastva pro oči :)

On my own - Rachel Berry

Pretending - duet Rachel a Finna z epizody 2x22 New York

tag: wallpapers

Elizabeth Bennet

Wed, 14 Sep 2011 17:56:12 +0200

"I could more easily forgive his vanity had he not wounded mine."

Elizabeth Bennet (Pride and Prejudice, Jane Austen)

Ringer

Wed, 14 Sep 2011 17:50:28 +0200

Páni, měla bych se poplácat po rameni, není to ani měsíc a já jsem změnila design :) Tentokrát jsem použila krásné fotky Sarah Michelle Gellar a Nestora Carbonella _{(aspoň doufám, že je to on)}. Btw, budete sledovat Ringer?

Dean: "You are like a brother to me"

Sun, 11 Sep 2011 11:02:59 +0200

Musím se bezútěšně ptát:"Co to jen provedli s Castielem? Proč?" Kompletně zničili charakter jedné postavy, až moc mi tohle připomíná tu šílenou dějovou linii s Cordelií ve čtvrté sérii Angela. No, raději se v tom nebudu pitvat.

Pomaličku si dávám dohromady věci na kolej, ale fakt jenom pomaličku xD btw, nemá někdo volný náklaďák? Jen že ho zřejmě budu ve čtvrtek potřebovat. A je fakt síla, kolik toho budu muset oběhat. A nejvíc na hlavu je to, že budu muset jet na jednu kolej pro smlouvu o ubytování a pak až můžu jet na tu svou se ubytovat.

"Your logic does not resemble our earth logic."

Asi tak xD Je neděle dopoledne a už snad od osmi od rána tady nějaký idiot seká trávu. A včera to samé. Sakra, nemůžete dát lidem o víkendu pokoj? Co mají dělat ti chudáci, kteří přišli po noční a chtějí se aspoň trochu vyspat?

Jak už jsem se s vámi podělila na twitteru, povedlo se mi zapsat si kurz italštiny pro začátečníky. Sice jsem přemýšelela nad japonštinou nebo třeba francouzštinou, ale italština se mi líbí, takže proč ne :) Jen se mi kryje s jednou přednáškou, takže si ten předmět budu muset zřejmě nechat na další semestr, protože tu italštinu fakt chci. Jé, já už se tak těším xD fakt se těším do školy. To, že až budu hledat učebnu na první přednášku a budu vyděšená jak malý kuře, je vedlejší :D A jsem zvědavá na spolubydlící na koleje.

Mohla jsem bydlet s kamarádkou na privátě, říkala jsem si že tak od října, protože teď už jsem si platila kolej, musí se platit jistota, aby viděli, že opravdu máme o tu kolej zájem, jinak by naše místo nabídli někomu jinému... A kamarádka mi sdělila, že cena nájmu je jiná, než mi řekla předtím a že by s námi bydlela ještě její kamarádka, o které vím akorát její jméno... A já jsem ta špatná, když jsem odmítla... Nebudu opakovat, co mi řekla...No, aspoň se to, čeho jsem se obávala, stalo dřív, než to mělo nějaké větší důsledky, ale stejně mě to mrzí...

Pryč od toho. Konečně se taky dostanu do velké knihovny. Samozřejmě vědecká knihovna, mé milované britské centrum... přemýšlím, jestli se mám zaregistrovat i do městské knihovny Olomouce. Asi to zatím nechám být a časem uvidím.

Začala jsem číst Shakespearovy Sonety. No... narovinu, nejsem fanda poezie. Přiznám, že některé verše se mi líbily, ale jiné na mě působily těžkopádně, kostrbatě. Víte, čtu si to nahlas, abych vůbec rozuměla tomu, co čtu, takže mi některé verše pěkně ladí, ale jiné ne. Možná je to překladem, angličtina je jiná, ale abych si půjčila Shakespeara v angličtině, na to fakt odvahu nemám xD

Tak jsem zase napsala tunu věcí a řekla všeho všudy nic xD Těm, co už mají školu, přeji hodně studijních úspěchů :)

xoxo

College Girl (2): Noli iurare in verba magistri

Mon, 05 Sep 2011 12:07:59 +0200

Druhý článek o mém budoucím vysokoškolském životě :) Slibovala jsem, že napíšu o zápisu.

Popravdě, jsem z něho byla zklamaná. Absolvovala jsem ho ke konci srpna, vychytala jsem jeden z těch mála horkých dnů a málem se v aule filozofické fakulty upekla, respektive všichni, kdo tam byli přítomní. Nevím, jestli jsem čekala manuál ve stylu 'College for Dummies', ale zápis se dá shrnout jednou větou: "Vše důležité je na netu." Nevím teda, jak je to u jiných škol, ale na UPOL ano. Dostali jsme průvodce studiem "Kudy kam", potvrzení o studiu, záložku, na našem oboru papír s předměty a jejich ročníkové rozvržení. A záložku s logem školy, to mě teda potěšilo :)

Dobré ale bylo, že nám hned vydali to potvrzení o studiu, také nám dali razítka na všemožné průkazky - vlaky, MHD... Takže doporučuju si je donést na zápis s sebou, budete to mít hned vyřízené a nemusíte pak někde lítat po všech čertech :D Ale abych nebyla jen kritická, seznámili nás se školním internetovým portálem, jak se máme zapsat předměty, kam se obracet, když budeme mít problémy...

Potom se přímo mého oboru ujal náš vedoucí, zavedl nás na mateřskou učebnu, kde budeme mít pár předmětů. Je to pěkná, moderní učebna, každý má svůj stoleček s počítačem. Také jsme dostali papír s upřesněním, které předměty si máme zapsat v zimním semestru a pár užitečných informací. Celkově zápis trval něco přes hodinu.

A o týden později nastal tzv. 'předzápis', neboli přihlašování se do předmětů pomocí školního portálu... Haha. Pro prváky se předzápis otvíral v osm hodin. To se to ještě dalo, ale postupem času, kdy se zalogovávalo stále více lidí, byl systém přetížený, vše neskutečně trvalo. Člověk se musí obrnit trpělivostí. Na UPOL jsou tři kategorie předmětů: A - povinné, B - povinně volitelné a C - volitelné, doplňující. Za celé studium - tři roky - musíte nasbírat 180 kreditů, takže v ideálním případě to vychází 60 za rok, 30 za semestr. Ale abyste postoupili do dalšího ročníku, stačí vám 40, ale kde potom honit ten zbytek, podle mě je lepší si to pěkně rozvrhnout. Povinné předměty na tento semestr se mi zapsat povedlo, z povinně volitelných jsem chtěla American Studies, ale ty už byly obsazené, bylo tedy u nich napsáno, že doporučený ročník je druhý, ale tak co... Tak jsem si dala British Studies a Úvod do literatury. Přemýšlela jsem i nad Fonetikou angličtiny, ale to mi pořád hází, že na letní semesr je vyčerpaná kapacita... což mě absolutně nezajímá :D :D Jako céčko jsem si teď dala Úpoly, což je podle popisu úplně stejné jako předmět Bojová umění. Akorát mě teda trošku štve, že se vyučuje akorát v pátek. To bych nebýt tohoto předmětu měla úplně volno. Uvidím, třeba se mi tam nebude líbit - mám ještě dva týdny možnost si ho odepsat. Jinak v úterý mám také jenom jeden předmět, hned od rána, takže v půl desáté nebo tak nějak mám padla :) A naštěstí se mi žádné přednášky ani semináře nekryjí, toho jsem se taky bála.

Jen mě mrzelo, že se mi nepodařilo zapsat žádný druhý cizí jazyk, všechno bylo obsazeno staršími ročníky, které mají předzápis dříve (na mém oboru musím mít čtyři semestry druhého cizího jazyka). Přemýšlela jsem nad japonštinou nebo potom nad obvyklejšími jazyky - italština, španělština nebo francouzština. Německy se znovu učit odmítám; naprosto ten jazyk nesnáším, jen jeho samotný zvuk ve mě evokuje touhu do něčeho praštit.

Jinak na zápisu jsem se konečně potkala s dvěma budoucími spolužačkami, se kterými jsem si psala na internetu skoro celé prázdniny. Jedna mi byla sympatičtější víc, druhá míň, ale uvidíme, jak si celkově sedneme.

Ale co je pro mě celkem 'bolestné' zjištění - na mém oboru budu mít ve třídě tak tři kluky. Sice na různých přednáškách budou i jiní lidé, třeba z anglické filologie nebo ještě jiných oborů, ale i tak. Já jsem ten typ, co potřebuje mít svoji nejlepší kamarádku, jednu dvě, a pak nejlíp vychází s kluky; aspoň tak jsem to vždy měla.

Příští týden se jedu ubytovat na kolej, takže další článek bude, až se zabydlím. Teď už v podstatě nemám žádné věcné informace, o které bych se mohla podělit. Pokud samozřejmě máte nějaký dotaz ohledně něčeho, co jsem nezmínila, ráda odpovím :)

Jinak citát z nadpisu znamená "Nepřísahej na slova učitelova".

Phil Collins - You'll Be in My Heart

Mon, 05 Sep 2011 11:11:37 +0200

Pro mě naprosto jedinečná, brilantní písnička. Celkově mám písničky od Phila Collinse ráda, hlavně CD 'Love Songs A Compilation... old and new'. A pokaždé zuřím, když si vzpomenu, že tato píseň, která ve filmu Tarzan získala Oscara, byla přezpívána, aby ladila s českým dabingem.

Test písně v celém článku

"You'll Be In My Heart"

Come stop your crying
It will be all right
Just take my hand Hold it tight

I will protect you
from all around you
I will be here
Don't you cry

For one so small,
you seem so strong
My arms will hold you,
keep you safe and warm
This bond between us
Can't be broken
I will be here
Don't you cry

'Cause you'll be in my heart
Yes, you'll be in my heart
From this day on
Now and forever more

You'll be in my heart
No matter what they say
You'll be here in my heart, always

Why can't they understand
the way we feel
They just don't trust
what they can't explain
I know we're different but,
deep inside us
We're not that different at all

And you'll be in my heart
Yes, you'll be in my heart
From this day on
Now and forever more

Don't listen to them
'Cause what do they know
We need each other,
to have, to hold
They'll see in time
I know

When destiny calls you
You must be strong
I may not be with you
But you've got to hold on
They'll see in time
I know
We'll show them together

'Cause you'll be in my heart
Yes, you'll be in my heart
From this day on,
Now and forever more

Oh, you'll be in my heart
No matter what they say
You'll be in my heart, always
Always

College Girl (1): Omnia Mea Mecum Porto

Fri, 26 Aug 2011 15:25:17 +0200

Jak jsem slíbila, začínám novou část rubriky 'Diary', a sice vysokoškolský deníček. Zatím toho není moc co napsat, vzhledem k tomu, že teprve nastupuju do prvního ročníku. Nicméně se vám pokusím přiblížit svůj výběr školy, zkušenost s přihláškami, přijímačkami a zápisem.

Víte, měla jsem celkem pěkně naplánováno, že se budu hlásit na práva, pěkně se na ně připravovat, abych to zvládla. Realita byla však zcela jiná. V průběhu čtvrťáku jsem si uvědomila, že ve skutečnosti ani právo moc studovat nechci. Jo, je užitečné, něco z něho mě baví, dají se tím vydělat velké peníze, ale to musíte být zatraceně dobrej právník, neustále se učit nová znění zákonů a držet krok s parlamentem. A přiznejme si, zájem o práva je obrovský, za chvíli tu bude přeprávníkováno. Moje láska k angličtině zvítězila...

Myslím, že je důležité uvědomit si, co vlastně chcete studovat - baví vás umění, fyzika, tělocvik, chtěli byste se tím živit? Byly byste překvapené, jaké jsem našla rozmanité obory - dokonce obor pro rozhodčí. Také je dobré zjistit si co nejvíce informací o dané škole/oboru. Nejlépe se s konkrétním oborem seznámíte samozřejmě na stránkách domovské univerzity. A pokud nechcete vyloženě postupovat podle škol, existují chytré webovky - vysokeskoly.cz nebo vejska.cz. Na těchto stránkách jsem strávila celkem dost času... A rozhodně doporučuju navštívit veletrh vysokých škol Gaudeamus v Brně. Přivezla jsem si z tama snad dvě tašky letáků :D

K samotnému přihlašování na VŠ. Je třeba hlídat si termíny, do kdy mají být přihlášky podané. Co jsem viděla, většina výšek to má stejně. A také většina teď má elektronickou verzi přihlášky. Někde ji ale mohou chtít vytisknout a poslat spolu s ústřižkem složenky o zaplacení administrativního poplatku. Ten činí 500 - 600 kč. Já jsem platila něco přes dva tisíce - hlásila jsem se na čtyři obory.V podstatě všechno můžete sledovat přes net - vidíte status vaší přihlášky, zda byla přijata, zaplacena... Pokud děláte přijímačky, musí se čekat na pozvánku.

Většina škol (bohužel) pořádá přijímačky formou Scio testů. Na většinu oborů stačí test obecně studijních předpokladů, ale některé obory, např. právo, vyžadují ještě základy společenských věd + OSP rozšířená verze, ta má na rozdíl od základní verze ne 3, ale 5 oddílů zaměřujících se na různé schopnosti. Ke sciům mohu říct jediné - nemám je ráda, v podstatě nic neřeknou a jsou koncipované pro gympláky. Nechci se vymlouvat (není to výmluva), ale studenti středních odborných škol taky mají právo jít na vysokou a v náplni studia prostě nemají čas zabývat se detailně filozofií, dějepisem či zeměpisem. Na práva jsem se přihlásila, ale v podstatě to pro mě byla taková záloha. Celkem drzost, co, považovat Karlovu univerzitu zálohu.

Naštěstí existují i školy, které vytvářejí vlastní přijímací testy. Většinou je to také nějaký test studijních předpokladů a oborový test zaměřený na specifické znalosti toho konkrétního oboru. Na některých školách také vypisují ještě přijímací pohovor. Buď jako samostatnou formu přijímaček, nebo doplňující kritérium. Když pojedete na přijímačky do cizího města, je dobré si nastudovat přesnou poloho a cestu, ať nebloudíte a zbytečně se nestresujete. A netřeba připomínat, že přesnost je vlastností králů... :)

Já sama jsem si prošla všemi formami přijímaček, které jsem vyjmenovala. Scia byla časově a psychicky velmi náročná - začínáte někdy v devět ráno a do čtyř pak s přestávkami píšete dlouhé testy. Pokud teda děláte rozšířené OSP a ZSV. Na Univerzitu Palackého v Olomouci jsem psala jejich testy. Test studijních předpokladů - první část pohodička, druhá víceméně sportka. Naštěstí se neodečítaly body za špatnou odpověď jako u scií. Druhý (oborový) test byl z angličtiny. Základním předpokladem byla úroveň B2 (minimálně), úroveň FCE, jestli znáte cambridgské zkoušky. Oba testy jsem měla společné pro ty obory, na které jsem se hlásila. Na jeden obor bylo ještě nutné projít pohovorem v případě, pokud uchazeč napsal testy dobře a skončil mezi určitým počtem nejlepších uchazečů. K mé radosti jsem se na pohovor dostala. Měla jsem ho den hned po maturitě (jako by těch stresů nebylo málo). Na nádraží jsem měla příjemné setkání s trenérem z jitsu, tak jsem se trochu uklidnila. Můj pohovor se skládal ze tří částí: překladu textu na počítači, motivačního pohovoru a poslechu. Musím se přiznat, že z toho poslechu jsem měla celkem špatný pocit. Naštěstí pro mě jsem uspěla a dostala se mezi skupinu těch, kterým přišel dopis "přijata". V Olomouci jsem se dostala na všechny tři obory, na práva v Praze jsem nedostala, ale vzhledem k tomu, že jsem se nepřipravovala - přišla jsem, napsala si testy a odešla _{(dvakrát - scia můžete psát vícekrát, je myslím šest nebo kolik termínů, počítá se jen ten nejlepší výsledek)}, jsem měla velmi slušné umístění. Nakonec jsem se rozhodla, že půjdu studovat obor Angličtina se zaměřením na tlumočení a překlad. Ty druhé dva byly Anglická filologie a Anglická filologie v kombinaci s kulturní antropologíí.

Myslím, že zápis nechám na samostatný článek, trošku jsem se nechala unést... :D Snad jsem vás neunudila a jestli jste dočetli až jsem, děkuju :)

Misha Collins

Thu, 25 Aug 2011 14:42:36 +0200

Bones: "You know, elephants are not purple. This is wrong"

Thu, 25 Aug 2011 14:39:37 +0200

Po dlouhé době jsem si zkusila chvíli pohrát s grafikou a vylezlo z toho pár avatarů:

4x Nina Dobrev, 3x Bones, 2x David Boreanaz

tag: avatars

Three words, eight letters

Mon, 22 Aug 2011 20:34:20 +0200

Kdo by to byl čekal, že se mi nový layout povede vytvořit už dnes. O víkendu jsem měla pár pokusů, ale všechny skončily v koši. Po shlédnutí finále Gossip Girl mi došlo, že tento můj oblíbený pár jsem na layoutu ještě neměla. Snad se bude líbit :)

Jenny: "Together you're invincible.'

Castiel:"It's very complex. If the pizza man truly loves this babysitter, why does he keep slapping her rear?"

Mon, 22 Aug 2011 15:07:39 +0200

Sluníčko. Normálně venku už třetí den svítí sluníčko a je víc než dvacet pět stupňů. Že by konečně začalo léto? Asi už ne, ale myšlenka je to lákavá. Mám ráda léto. Parno, horko, kdy mě zmrzlina nezchladí a já můžu ležet na dece a jít se vykoupat do studeného bazénu.

Víte, co se mi vůbec nelíbí? Že musím jít o víkendu oba dva dny do práce až do večera. Chtěla jsem oslavit narozeniny, nějak to holt nevyjde, budu si muset najít jiný termín. Když já tak nerada slavím ať už svoje nebo cizí narozeniny v jiný den, než opravdu jsou. Pár dní možná, ale známí mají narozeniny v únoru a oslavu pořádají v červnu. To mi připadne trapné.

Zítra konečně jedu na zápis do Olomouce na vysokou. Jsem zvědavá, co se všechno dozvím/nedozvím. Očekávám informace jak pro mimina, něco ve stylu 'College for Dummies'. Jestli to tak nebude, nevím nevím :D Už 'znám' svoje dvě spolužačky, zajímalo by mě, kolik nás nakonec na našem oboru bude. Plánovaný počet byl 25, nakonec vzali 40, ale kolik lidí se opravdu zapíše, to zůstává ve hvězdách. Říkala jsem si, že bych potom do této rubriky mohla přispívat svými postřehy z vysoké, co mi bude připadat zajímavé, nebo co naopak bude zajímat vás.

Pokročila jsem se šestou sérií SPN, zbývá mi devět dílů. Jsem z toho taková rozpačitá. Bezduchý Sam byl idiot, celkem ble. Ale hrozně jsem si užila devátou epizodu, kdy big bad byly víly. A pak úroveň zase klesla. Připadá mi, že se na to dívám už spíš ze zvědavosti, abych věděla, co se stalo, ne proto, že bych si to užívala. Snad se to spraví. A chybí mi Cas, je tam moc málo.

Ikonka u článku tentokrát nepochází z mé tvorby, našla jsem ji na fanpopu, autora si nepamatuji, snad mi promine. Ale zveřejnit jsem ji musela. Jistě chápete proč :D Taky plánuji nový design, ale víte, jak mi to vždycky hrozně trvá...

Určitě se v týdnu ještě ozvu, abych se podělila o dojmy ze zápisu. Samozřejmě jsem stále k zastižení na Twitteru ;)

xoxo

Spike:" Don't worry, you'll get your kittens."

Sun, 14 Aug 2011 15:26:03 +0200

Zdravím vás po celkem dlouhé době bez aktualizací. Nějak se mi vůbec nechtělo nic dělat, ani pomalu chodit na Twitter, což už je dost vážné :D Nicméně doufám, že moje pochmurná a totálně ignorantská nálada zmizela. Možná to má na svědomí sluníčko, které se konečně rozhoupalo a vykouklo z mraků. Trochu.

Řeknu vám, tohle léto je vážně na houby. Absolutně mě nebaví. Z celého léta jsem si užila možná tak čtyři dny. Praha, tatami a naposledy dva luxusní dny strávené s mými jitsačkami (jo, je to strašné slovo, souhlasím :D). V úterý odpoledne jsem jela za svou bývalou spolužačkou, teda ona letos půjde do třeťáku, ale víte jak to myslím; se kterou jsem chodila na jitsu. Ve středu jsme ještě s jednou naší parťačkou jely do Olomouce do aquaparku. Dokonce i tramvaje mají výluky. A zrovna ta naše :D Tak jsme si zastávku zajely špatným autobusem :D Po první jízdě na trychtýři se moje nohy proměnily ve dva kusy želé, ale bylo to parádní. Jízda klasickým toboganem pak byla celkem nudná :D A večer jsme šly na trénink, strašně ráda jsem viděla trenéra a kámoše z oddílu. A zjistila jsem, že ještě nejsem tak úplně nemožná, že jsem ještě všechno nezapomněla. A pizza v naší oblíbené restauraci byla příjemnou tečkou na závěr. Škoda, že ten čas tak rychle utekl.

Hláška z nadpisu může pocházet jen z jediného seriálu: Buffy :) Minulý víkend jsem si pustila pár dílů ze šesté série počínaje epizodou 'Tabula Rasa' (6x08). Ten díl naprosto zbožňuju. Celkově mám šestou sérii ráda, i když je oproti ostatním daleko temnější a depresivnější. Nebýt Spuffy linie byla by naprosto úžasná. Jsem hrozná, jak pořád dokola opakuju, že nemám ráda pár Buffy/Spike. Ovšem nikdy jsem nerozebírala svůj úhel pohledu. Možná je načase to udělat. jen stručně. Není to tak, že bych ty dva nenáviděla dohromady. Viděla jsem seriál a chápu, že spolu mohli být svým způsobem šťastní, rozuměli si, znali svoje nejhorší stránky, dokázali pochopit jeden druhého. Ale stejně podle mě Angel pro Buffy bude vždy ten jediný. Prostě neexistuje, že by si vybrala Spika před Angelem. Na druhé straně, kdyby tu Angel nebyl, neměla bych proti tomuto pár nějaké výhrady. A fakt nechápu, proč si Joss (nebo někdo ze spol.) vymyslel tu část "okamžik opravdového štěstí a duše udělá pufff...") Asi nějaká jeho frustrace... Ne, nebudu zabýhat do psychologie

Sledujete někdo True Blood? Nepamatující si Eric je sice roztomilý, ale už by mu paměť vrátit mohli. A celá ta série s čarodějnicemi je nějaká divná. Nicméně už bylo ohlášeno, že pátá série bude. A už se nemůžu dočkat podzimní seriálové sezóny. Bones, Glee, GG, HIMYM, Cougar Town, možná SPN, New Girl, TVD, Ringer, The Secret Circle. Blue Mountain State... Nevím, jestli jsem vyjmenovala všechno, na co se chci zase dívat, ale netuším, jak to zvládnu :D Btw, znáte někdo seriál Blue Mountain State nebo pod českým názvem 'Borci z Blue Mountain State'? Seriál občas srovnávaný se sériií filmů 'American Pie', absurdní ptákovina, ale skvělý až hoodně černý humor :D

A musím se pochlubit, konečně jsme si s bráchou pořídili wifi router, takže mám internet v notebooku. Nemusím snad ani zmiňovat, jak je fajn nemuset se pořád doprošovat, ať můžu jít na net.

Zatím ;)

xoxo

Láska bolí aneb proč Buffy nemohla najít lásku

Wed, 03 Aug 2011 21:36:31 +0200

Ráda čtu eseje zabývajícími se různými tématy, která se objevila v seriálu "Buffy the Vampire Slayer". Tato esej se mi velmi líbila, protože mi ukázala další úhel pohledu, který, ač se mi moc nelíbí, nemůžu ignorovat. Protože "Buffy eseje" jsou samozřejmě v angličtině, jednu jsem přeložila. Tuto esej napsala Maria Vlahos, original si můžete přečíst zde.

Láska bolí aneb proč Buffy nemohla najít lásku

Maria Vlahos, 5. dubna 2011

Joss Whedon je tvůrce ikonických seriálů. Buffy the Vampire Slayer (1997 - 2003), Angel (1999 - 2004), Firefly (2002) a Dollhouse (2009 - 2010). Proslul vytvářením jedinečných a silných ženských postav, které jsou nezávislé, sexy a vlastní nadpřirozené síly. Ve skutečnosti jsou všechny jeho seriály založeny na science fiction motivech jako upíři, cestování vesmírem a ovládání mysli. Stvořením těchto fantasy seriálů se Whedon snaží přimět své publikum pochopit, co znamená milovat, co znamená nenávidět a co to znamená být člověk. Whedon chytře vystavěl své seriály na tématech feminismu, duchaplném humoru a své verzi existencionalismu. Jeho seriály mezi jeho uctívači fanoušky, kteří ho fanaticky následují na internetu, vzbudily jak rozpaky, tak diskusi.

Ve všech těch diskusích a debatách fanoušků Whedona po celém světě existuje jedno téma, které je všechny spojuje. Tohle téma, na kterém se všichni fanoušci dokážou shodnout, od Buffy až k Dollhousu, je názor, že láska bolí. Všechny postavy v Buffy, Angelovi, Firefly a Dollhousu zažily lásku ať tak, či onak: zamilovaly se, byly ve vztahu, nebo byly někým okouzleny. Přesto jejich láska nevydržela. S výjimkou dvou párů v Dollhouse (Sierra a Victor, Echo a Paul - tak trochu) každý vztah v seriálu Whedona, který začal jako něco velkého, je nakonec zničen. Postavy se znovu a znovu zamilovávají, jen aby byly zraněny. Ale pokud má být láska něco šťastného, něco, čeho bychom měli dosáhnout, něco, co má být naplňující, proč teda Whedonovy postavy nikdy s láskou neskončí ? Proč o lásku tak tvrdě bojují, jen aby ji zase ztratily a skončily s bolestí? Buffy, Angel a Spike jsou bojovníci od přírody, kteří pokořili pekelné démony, příšery a upíry a zastavily mnoho apokalyps, ale proč nedokážou získat lásku? Proč jim láska tak moc ubližuje?

Každá z těchto tří postav má zvláštní životní poslání. Jejich životní úkol je něco většího než to, co má většina lidí. Mají za úkol zachraňovat svět před zlem, něco, co jim bylo dáno a někdy jim může připadat jako břímě. Ale jejich životní poslání definují volby, které činí. Ty pak naopak definují to, kým jsou. Každý den jsou nuceni volit moudře a nesobecky a kvůli tomu musejí obětovat lásku, což jim ubližuje. Obtížná volba stavět svět na první místo je správná věc. Vědí, že jejich životní mise jsou mnohem důležitější než láska. A i když to vědí, proč se teda pořád zamilovávají? Jsou to lidé a láska je nevyhnutelná a nepředvídatelná. Skončí zamilovaní, protože si nemůžou pomoct; je to nad jejich kontrolu a jsou to schopni vidět jen tehdy, když se to stane překážkou jejich odpovědnosti, a jen tehdy se rozhodnout vzdát se lásky pro ušlechtilejší důvod. Pro Whedonovy postavy, jak ženské, tak mužské, láska existuje, ale láska vše nepřekoná a není hlavní. Život každého z nich je příliš složitý na to, aby jedna emoce ovládala jejich volby. Jejich životní poslání jsou na prvním místě, a i když je v cestě láska a je jedno, jak silná nebo upřímná je, vždy si zvolí proti ní, protože to je to, kým jsou: nesobečtí lidé, kteří chápou, že záchrana světa je důležitější než jejich zanedbatelné city.

V první sérii Buffy má Buffy problém smířit se se svým posláním Přemožitelky a snaží se skončit, než si uvědomí, že být Přemožitelkou je to, kým je; nedokáže utéct od své zodpovědnosti. Jako Přemožitelka má obtíže zapadnout ve škole, protože navzdory svému fyzickému vzhledu nedokáže zabránit skutečnosti, že se jí stávají divné věci. Například, první den na nové střední v "Welcome to the Hellmouth" se spřátelí s nejpopulárnější holkou na škole, Cordelií Chase, která je přesvědčena o tom, že je Buffy "magor", potom co si ji Buffy splete s upírem a napadne ji kolíkem. Po celých sedm sérií se Buffy učí přijmout svůj osud, i když jí to brání v kontaktu s mnoha lidmi, protože je povolána, aby zachraňovala svět, a ne aby jenom randila. Buffy zoufale touží po spojení s lidmi okolo ní a být normální, ale navzdory její snaze se to nestane. Znovu to uváží a zkouší si vytvořit život ve vlastních podmínkách tím, že přijme svoji odpovědnost.

Když Buffy začne formovat svůj vztah s Angelem, vytvoří si skvělé spojení s někým, kdo jí rozumí a miluje ji pro to, kým je. Ale jejich rozdíly se brzy stanou zřejmé a bolest mezi těmito nešťastnými milenci nesnesitelná. Buffy je Přemožitelka upírů a její prácí je upíry jako Angel rozprášit. Nezáleží na tom, jestli má, nebo nemá duši. Její prací není rozhodovat, který upír by měl žít a který ne, její prací je ujistit se, že upíři zemřou, než stihnou zabít nevinné lidi. Ale chemie mezi Buffy a Angelem a jejich okamžité spojení dává nový význam výrazu "opaky se přitahují."

Během první série byl jejich vztah pouhé pobláznění a flirt, ale od druhé sezóny byla jejich láska plně rozvinutá. Angel, zadumaný upír s duší, se stal Buffyiným milencem, ale jejich vztah byl odsouzen k záhubě. Nejen že byl upír a ona Přemožitelka upírů, ale byl také starý 241 let s mnohem více zkušenostmi než patnáctiletá školačka. Ať se milovali sebevíc, dvě věci je nakonec rozdělily: Buffyina potřeba být normální a jejich rozdílná životní poslání. Buffy a Angel nikdy nemohli být normální pár. Nejen že ona byla Přemožitelka a on upír, ale on byl upír prokletý duší. Upíři nemůžou vyjít ven během dne nebo jíst opravdové jídlo, nemůžou mít děti a jsou nesmrtelní. V epizodě "Surprise" a "Innocence" (2x13, 2x14), vyvrcholení jejich vztahu, Buffy poprvé porozumí, že s Angelem nemůže být normální. V této epizodě se spolu Buffy a Angel poprvé milují a cikánská kletba je zlomena. Kletba, která Angelovi dává duši, aby trpěl za své hříchy, stanoví, že pokud Angel někdy pocítí chvíli opravdového štěstí, opět se stane tím zlým upírem, kterým jednou byl. Do této chvíle byli Buffy a Angel zobrazeni jako dokonalý zamilovaný pár. Angel byl perfektní muž, po kterém touží každá dívka. Ale když se Angel opět stane Angelusem, nejnebezpečnějším upírem, který kdy žil, dokazuje varování, které pořád dávají rodiče svým mladým dcerám: vyspíš se s klukem a on se změní. Na konci druhé série je Buffy donucena zabít Angeluse, aby zavřela bránu do pekla a tím zachránila svět. Její volba pochází z nesobeckosti a její povinnosti udržet svět v bezpečí.

Být sama sebou se s Angelem zdálo normální; nemusela lhát o tom, kým je, ze strachu, že by ji nepřijal. Chápal, že je Přemožitelka, a tak nemusela svoji identitu skrývat, něco, čím je každý, kdo prošel střední školou, vinný. Dokonce jí pomáhal bojovat s upíry. Tak proč jejich vztah opravdu nebyl normální? Ve třetí sérii starosta Wilkins uvede velmi jasně proč, když říká:

"Jsi nesmrtelný, ona není, žádná sranda. Oženil jsem se v roce 1903 a byl jsem v tom až do konce. Nebyl to pěkný pohled, jako seschlý ořech, senilní, proklínala mě za moje mládí. A to ani nemluvím o tom, že první okamžik opravdového štěstí vzbudí zlobu. Podívej se, jaký život jí můžeš nabídnout? Nevidím žádné nedělní pikniky. Vidím pobíhání ve stínu a schovávání se před sluncem. Je to kvetoucí mladé děvče a ty ji chceš držet dál od toho, jak by měla žít, dokud to nebude nenávratně pryč." _{(pozn. překlad podle dabingu TV Nova)}

Angel věděl dávno před Buffy, že jejich vztah nikdy nemůže vyjít, ale poddal se svým citům k ní, když měl odejít. Vidíme, že chápe, že je jejich vztah odsouzen ke zkáze, když v epizodě "Some Assembly Required" (2x02) projeví trochu žárlivosti vůči Xanderovi, když říká Buffy: "Jo, ale on je v tvém životě. Může být tam, kde já ne: chodí s tebou do školy, jí tvé jídlo, slyší tvé vtipy a stížnosti. Může tě vidět ve dne." Na konci třetí série si jak Angel, tak Buffy konečně uvědomí, že nikdy nemůžou být opravdu normální kvůli Angelově upírství a nebezpečí, kterému by mohl Buffy a ty okolo něho vystavit. Být s Angelem po tři série také Buffy donutilo uvědomit si, že nikdy nebude mít normální život a že zabíjení je tím, kým je. Toto ukazuje její vývoj jako postavy, něco, Whedon velmi rád dělá. Nechá postavy ve svých seriálech růst a dospět, což se v jiných seriálech moc často nevidí. Tam zůstanou postavy v podstatě stejné po celou dobu vysílání.

Angel nepřišel do Sunnydale, aby pomohl světu, ale aby pomohl Buffy. Přitahovala ho od chvíle, kdy ji uviděl a chtěl ji chránit. Přes Buffy a s ní také dokázal najít smysl svého života a svou povinnost v tomto světě: bojovat se zlem a hledat vykoupení za všechno zlo, které způsobil. Na konci třetí série, když odchází ze Sunnydale, míří do Los Angeles, aby dál hrál svou roli, kterou má v boji proti zlu. Tohle značí konec vztahu Buffy a Angela a Whedon vytvořil spin-off (seriál Angel), aby Angel mohl pokračovat ve svém boji.

V epizodě Angela "I Will Remember You" (1x08) Buffy přichází za Angelem a jejich životní povinnosti jsou opět podrobeny zkoušce. Tentokrát je to ale Angelova zodpovědnost, která jim nadobro zabrání být spolu. V tomto dílu se Angel stane člověkem, potom co se jeho krev smíchá s krví démona během boje, kdy jsou Buffy s Angelem napadeni. Oba byli v šoku náhlým zjištění, že se z Angela stal člověk a že všechny jejich problémy byly vyřešeny. Konečně mohou být spolu, protože Angel už není upír. Buffy a Angel se celou noc milují bez neblahých následků, Angel poprvé za staletí ochutná jídlo, může jít ven během dne a poprvé za celou dobu jsou naprosto spokojení. Ale další den se musejí vrátit a zabít toho démona. Tehdy si Angel uvědomí, že je bezmocný, protože nemůže pomoct Buffy bojovat. Chápe, jak je jako člověk omezený, a co to pro něho znamená. Nemůže a nebude moci bojovat proti zlu, jeho životní poslání. Ale dokáže přesvědčit Věštce, aby ho změnili zpátky; na upíry s duší. Angel si uvědomil, že nemůže být s Buffy, pokud to znamená, že nemůže pomáhat lidem. Sám má svoji povinnost a svět a k tomu se nemůže otočit zády; zabil příliš mnoho lidí a způsobil příliš mnoho bolesti na to, aby někdy přestal hledat spásu. Toto Buffy ublíží, protože pro ni to znamená, že si nakonec vybral být upírem, než aby byl s ní, což je v podstatě to, co udělal. Měl možnost zvolit si lásku, nebo záchranu světa. Volí to druhé. Jeho životní poslání je teď mnohem jasnější než kdy předtím, a aby naplnil své povinnosti, musí obětovat lásku. A je jedno, jak moc to bolí. Angel je povolán, aby byl hrdinou, a on to přijímá.

Během seriálu se Buffy často zamiluje. Ale proč si to dělá? Nepoučila se, že pro ni jako Přemožitelku je nemožné mít normální vztah? Nevěděla to, než se pustila do vztahů? Nemá už po krk zlomených srdcí a zklamání? Láska je lidskou emocí, kterou je nemožné necítit. Buffy více než jiní bojuje, aby se sblížila s lidmi, protože její poslání vyžaduje, aby se od ostatních distancovala.

Ve čtvrté sérii vládní organizace Iniciativa zajala Spika a vložila mu do mozku čip, který mu zabraňoval ubližovat lidem. Protože jediným východiskem, jak být násilný, bylo způsobovat bolest jiným upírům a démonům, byl nucen spojit síly se Scoobies (Buffy, Willow, Xander a Giles). V páté sérii si Spike uvědomí, že Buffy miluje. Je tu pro ni, když jí umírá matka a když potřebuje pomoc s Dawn. Buffy nechce mít se Spikem nic společného a neustále ho odmítá. Nevěří mu, protože i když má v mozku čip, pro Buffy je to stále upír a upíři nemají duši. Spike Buffy stále vyznává lásku, a aby ukázal svou lásku, tak v epizodě"Crush" (5x14) nabízí, že pro Buffy zabije Drusillu, gesto, které ji nicméně nedojme. V "Intervetion" (5x18) Glory unese Spika a mučí ho, aby jí prozradil, kde je Klíč. Nic neřekne a tehdy poprvé k němu Buffy něco pocítí. Rychle ho políbí a v této chvíli si Spike konečně získal její důvěru.

Ale proč by se proboha Buffy zase zamilovala do upíra? Ví, že to nemůže vyjít; zkoušela to s Angelem a přinejmenším Angel měl duši. Spike má sotva náhubek, protože čip, který má v hlavě mu nedovolí být sám sebou. Faktem je, že se Buffy do Spika nezamiluje, nikdy. Tíhne k němu v šesté sérii, protože poté, co obětovala svůj život, aby zachránila svoji sestru, je opět vzkříšena pomocí Willowiny magie. Její přátelé ji nevědomky stáhli z nebe zpátky na zem, což teď prožívá jako peklo. Buffy je celou šestou sérii v temnotě a osamocená a jediný člověk, s kterým se dokáže sblížit a kterému dokáže věřit, je Spike, protože je jediným v jejím okolí, kdo také zemřel a vrátil se zpět mezi živé. A kvůli tomuto sdílenému spojení s ním nakonec začne spát, aby se opět cítila živá. Drží svůj sexuální vztah v tajnosti, a nehledě na to, jak moc se Buffy nenávidí za to, že se Spikem spí, nepřestane. Pro Buffy je sex se Spikem jediným východiskem, aby vůbec cítila něco jiného než otupělost, kterou cítí všude jinde. V epizodě "As You Were" (6x15) se vrací Riley se svou ženou a Buffy je zahanbena, že má se Spikem vztah. Skončí to, ale uvědomí si, že k němu chová nějaké city. V "Seeing Red" (6x18) se Spike pokusí Buffy znásilnit a ona se mu skoro nedokáže ubránit. Spike ze Sunnydale uprchne, když mu dojde, o co se pokusil.

Do této chvíle jak Buffy, tak Spike k sobě něco cítili, ale nevěděli, jak si své city dát najevo. Jejich vztah začal špatným způsobem a také tak skončil. I když k němu Buffy něco cítí, nedokáže s ním být doopravdy sama sebou, protože Spike ztělesňuje vše, proti čemu stojí, vše, proti čemu celý svůj život bojuje.

Angel a Spike jsou velmi rozdílní upíři a mají s Buffy velmi rozdílný vztah. Angel byl Buffyina první láska, zacházel s ní skoro jako s princeznou a znal ji v nejlepším období jejího života; Spike se do Buffy zamiloval v jejím nejhorším období života. Viděl její špatnou stránku a stále ji miloval pro to, kým byla. To ale nepopírá fakt, že nemá duši. Kvůli jeho pověsti ho Buffy nemiluje tak, jak by si přál. Ve finále šesté série vidíme, jak Spike získá svou duši zpět poté, co v Africe podstoupí sérii brutálních zkoušek. V sedmé sérii se vrací jako upír s duší. Když Spike opět získá svou duši, změní to jejich vztah navždy. Na rozdíl od Angela, který byl duší prokletý, Spike chtěl svou duši zpět pro Buffy. Chce dát Buffy to, co si zaslouží, muže s duší. Ale jestliže to nevyšlo Angelovi a Buffy, proč by to mělo být jiné pro Spika a Buffy? Pořád je Přemožitelka a on v sobě pořád má démona. Jediný rozdíl je v tom, že Spike ve skutečnosti nemá pro co žít. Nemá poslání, odpovědnost. Zatím.

Buffy se se Spikem během sedmé série velmi sblíží. Vidíme je oba vyvíjet se jako osobnosti. Buffy potřebuje někoho, kdo by se o ni staral, a ze Spike se stává dobrý muž pro Buffy. I když si už spolu nejsou blízcí intimně, emocionálně jsou spojení. Jejich láska se dospělým způsobem vyvíjí. Spoléhají na sebe a učí se vzájemně si důvěřovat. Nemají od sebe žádná očekávání a oba rozumí a přijímají minulost toho druhého.

Na rozdíl od jiných vztahů se zdá, že tohle pro Buffy funguje, ale ona si nikdy otevřeně nepřizná, že má vztah. Možná proto, že byla zraněná předtím a nechce si znova ublížit nebo protože se stala dospělou ženou, která nepotřebuje ujištění říkat Spikovi přítel proto, aby věřila, že tu pro ni bude. Ale v díle "Chosen" (7x22) se něco stane; Buffy dá Spikovi amulet, amulet, který smí nosit jen šampion s duší, který je víc než člověk. Tím, že Spika nazve šampionem, mu dává důvod žít a cíl, který by měl naplnit. Pomohl v apokalypse. Spike vidí Buffyinu fyzickou i psychickou sílu a necítí se ohrožen tak jako Riley. Chce, aby jim to vyšlo, a je ochotný udělat to tak, jak to chce ona. Jsou schopni spolu strávit noc, kdy ji Spike prostě drží v náručí. Jejich vzájemná láska není fyzická, ale duševní a díky tomu je skutečná. Dokážou se spolu sblížit a dotknout se způsobem, jakým by s nikým jiným nikdy nemohla, a to, že spolu nepotřebují spát, dokazuje jejich lásku.

Buffy a Spike došli k uvědomění si, že jejich láska nikdy nebude naplněná, ne proto, že se nemilují, ale proto, že jim to nedovolí okolnosti. Blíží se konec světa a nehledě na to, jak moc se milují, musejí dát své city stranou. Spike ví, že Buffyinou prací je zachraňovat svět a chce jí pomoct. Spike s Buffy mohli snadno opustit hroutící se bránu pekla, aby byli spolu, to by ale znamenalo dovolit zlu převzít vládu nad světem. Jak by s ní mohl být, kdyby za to byl zodpovědný? Milovala by ho, kdyby to udělal? Nezachránit svět nikdy nebyla otázka. Díky Buffy Spike nachází svůj účel a své poslání. Vzal si toto poslání tím, že je přijal. Spike je během několika posledních sériií velmi podobný Angelovi. Začal mít účel a s účelem přichází zodpovědnost. Oba upíři našli své životní poslání díky Buffy a oba se ho rozhodli naplnit, aby ukázali svoji oddanost Buffy. A k Buffyinu zděšení, oba vztahy skončily.

Takže, znamená to, že Buffy nikdy nenajde lásku? Seriál končí a Buffy ji nenašla. Byla odsouzená už od počátku? Jednoduchá odpověď je ano. Přemožitelky nemají mít přátelé, nemají mít vztahy. Nemůžou. Ale Buffy přátele má a snaží se mít vztahy; na rozdíl od ostatních Přemožitelek se snaží spojit s lidmi a toto z ní činí velmi silnou a úspěšnou Přemožitelku. Možná ale Whedon jenom říká, že je prostě teenager a je příliš mladá na to, aby měla vztah. Když se Angel v "Chosen" vrací do Sunnydale, tak mu říká, že možná na vztah není připravená:

"Jsem sušenkové těsto. Ještě nejsem dopečená. Ještě jsem se nestala tím, kýmkoli mám sakra být. Zvládnu tohle a další věc a další věc a možná se jednoho dne ohlédnu a zjistím, že jsem připravená. Jsem sušenka. A pak, víš, když budu chtít, aby někdo snědl nebo si užil teplou, výbornou sušenku - mě, bude to fajn. To bude pak. Až budu hotová."

V této chvíli si Buffy konečně uvědomí, že se ještě musí stát tím, kým má být, než může být s někým jiným. Možná tahle metafora znamená, že je prostě na vztah příliš mladá a její osobnost se ještě dost nezformovala na to, aby byla připravená a dospělá, aby jí vztah vyšel.

Joss Whedon vytvořil sedm kompletních sérií seriálu "Buffy the Vampire Slayer". Zápletky v dějových liniích a roztomilé postavy udržely zájem publika. Rozhodl se ale jen přitáhnout velké publikum nebo prostě nechal postavy vyvinout se přirozeně? Když Whedon stvořil Buffy, stvořil televizní seriál o životě, seriál spíše o odpovědnosti za něčí život než romantické drama. Buffy se toho v životě přihodilo mnohem víc, než se stává postavám v jiných moderních seriálech pro mladé. V Buffy byla láska druhořadá, záchrana světa byla na prvním místě. Jiné seriály pro mladé neuspěly v zachycení životních problémů a mají sklon soustředit se víc na vztahy a to, v jaké náladě dívka je nebo jestli ji její kluk miluje, nebo ne. "Buffy the Vampire Slayer" je o lidech, jejich citech, jejich životních účelech. To Whedona zvýhodňuje a nakonec mu to pomohlo vytvořit jeden z nejchytřejších a nejvíce studovaných seriálů, který kdy byl na televizních obrazovkách.

Katherine: "It's okay to love them both. I did."

Thu, 28 Jul 2011 18:41:13 +0200

Slibuji, že dneska žádné stěžování. V podstatě ani nemám na co. Což je u mě dost překvapivé.

Upřímně můžu prohlásit, že včera byl můj doposud nejlepší den za celé prázdniny. Samozřejmě to má na svědomí Tomáš. Konečně jsme se domluvili, že si půjdeme zacvičit na tatami. _{(Děkuji tatínku, žes nás tam vzal :))} Zjistili jsme, že stačí i měsíc bez tréninku a je to hrůza :D Ale o to víc jsme se pobavili. A víc jsme byli na zemi než v postoji, což ale vůbec nevadí, protože jsme se "prali", takže jsme taky cvičili. A naučil mě pár pěkných fíglů.

Je opravdu zvláštní, jak je vám s někým opravdu příjemně a pohodlně, na nic si nemusíte hrát, všechno je přirozené a nenucené. Jsem vážně ráda, že mezi námi to tak je. O mraku v podobě jeho přítelkyně, která je momentálně 200 kilometrů daleko se zmiňovat nebudu. Co bych taky o ní měla psát kromě toho, že mě fakt asi nemá hodně ráda, protože po mně vždycky vrhala pěkně nevraživé pohledy...

Taky jsem se sešla s několika bývalými spolužáky z osmičky na bowling. Z osmičky proto, že na konci osmé třídy naši třídu rozdělili a ti, které jsem měla radši, šli do jiné třídy. Bylo to fajn. Sice jsem prohrála, což jsem vůbec, ale vůbec nečekala :D, ale opravdu jsem se pobavila. Myslím, že se zase všichni sejdeme až v září na slavnostech v pivovaru :D

V týdnu jsem se koukala na poslední díl "Human Weapon" Taekwondo. Beru to tak napřeskáčku, podle toho, co mě zajímá víc. Taky vám přijde tak vtipné, když nestíhají pípat sprostá slova? Chudák Jason si zranil při kopu koleno a jeho f*ck vypípat prostě nestihli. Muselo to nehorázně bolet, taková řacha :(

Jsem úplně hotová z práce a z toho tatami, tak frčím odpočívat :)

Snad bude konečně léto a sluníčko :)

xoxo

Teyla: "I made a promise to Charin, and I intend to keep it. No matter the cost."

Thu, 28 Jul 2011 17:59:35 +0200

Chytla mě tvořivá nálada, tak jsem stvořila pár avatarů a wallpaperu :)

5x Sarah Michelle Gellar, 3x Angel (Fresley)

David Boreanaz - miluju tu novou fotku...

Fred & Wesley - ne, Joss prostě nikomu nedovolí mít happy end (aspoň relativní)

Fred:"I walk with heroes."

Wesley:" You are one."

The Sundays - Wild Horses

Sat, 23 Jul 2011 18:02:27 +0200

Nedávno jsem si opět vzpomněla na tuto písničku, když jsem si procházela složky v počítači. Písničku jsem prvně slyšela v Buffy, to ale nemění nic na tom, jak je úžasná. Miluju tu melodii. A slova...

Lyrics v celém článku:

Childhood living,
is easy to do
The things you wanted,
I brought them for you

Graceless lady,
you know who I am
You know I can't let you,
slide through my hands

CHORUS:
Wild Horses,
couldn't drag me away
Wild, wild horses,
couldn't drag me away

I watched you suffer,
a dull, aching pain
Now you decided,
to show me the same

No sweeping exits,
or off-stage lines
Can make me feel bitter,
or treat you unkind

CHORUS

I know I dreamed you,
a sin and a lie
I have my freedom,
but I don't have much time

Faith has been broken,
tears must be cried
Let's do some living,
after we die

CHORUS

Wild, wild horses,
we'll ride them someday
Wild, wild horses,
We'll ride them someday

Sarah Michelle Gellar

Thu, 21 Jul 2011 13:14:54 +0200