Diary

I have a confession to make...

16. října 2011 v 12:45 | Kelly
Zřejmě jste si všimli, že se tu delší dobu neobjevila žádná aktualizace. Řekla bych, že prožívám nějakou blokovou krizi. Dokonce jsem uvažovala, že blog zruším... Ale moc mě potěšily odmítavé reakce :) A taky si říkám, že bych nerada ztratila své místečko, kam můžu napsat každou myšlenku či postřeh, který mě napadne.

Na škole je zatím fajn, rozpoznávám už i víc lidí, ale stejně mě pokaždé dostane, když mě někdo pozdraví, a já netuším, kdo to je. Úsměv a pozdravit taky :) A už začíná být jasné, kdo se s kým bude bavit víc a s kým méně. Teď jsem hrozně vděčná, že jsme z jednoho semináře museli odejít, protože bych jinak napoznala ty úžasné lidi z té stránky, z jaké se mi právě díky volnému odpoledni dostalo.

Četli jste knížku Wuthering Heights? Já osobně ji miluju, naprosto jsem ji zhltla a až budu mít čas, musím si ji přečíst znovu. The point is, chtěla jsem vidět nějaké filmové zpracování, tak jsem si půjčila dvd s filmovou verzí z roku 1970. NE! Pokud se nechcete rozčilovat a u závěrečných titulek se ptát WTF?, rozhodně se nedívejte.

Zmínila jsem se na twitteru, že do školy musím napsat recenzi. Vůbec se mi nechce, to já moc neumím, ale na druhou stranu si můžeme vybrat libovolné téma - knihu, film, CD, seriál... Rozhodla jsem se, že zkusím zhodnotit pilot k seriálu Ringer. Btw, zjistila jsem, kdy dávat díla do uvozovek a kdy používat kurzívu... :D

Asi jsem se nedostala k podstatě tohoto článku, že. Ale těch několik řádků mi pomohlo uvědomit si, že blog rušit nechi. Možná ale změním adresu. Nebo třeba přejdu na livejournal...

xoxo

College Girl (3): Discas oportet, quamdiu est, quod nescias

24. září 2011 v 10:51 | Kelly


Discas oportet, quamdiu est, quod nescias
Tak dlouho se uč, dokud trvá (tvoje) neznalost.

První týden školy mám (úspěšně) za sebou. Vezmu to tedy pěkně popořádku, od mého příjezdu na kolej. Cesta do Olomouce pro mě není nic neznámého, vlastně teď je moje jízda vlakem o polovinu kratší než na střední. Jela jsem se svým úžasným kamarádem a ještě jeho dvěma spolužáky. A jeden z nich mě má opravdu rád. Je fakt pěkné slyšet, že na vás nikdy nezapomene... Nicméně jsem se nechala ukecat, abych počkala na jiný vlak, tak jako jsme to dělávali loni. Takže spoje MHD, které jsem měla najité, mi byly nanic, protože jsem do Olomouce dorazila o hodinu později :D Šla jsem si koupit měsíční studentskou jízdenku, podívat se, co mi jede, ale to, co jsem hledala, jsem nenašla. Tak jsem sedla na tramvaj, o které jsem věděla, že má jet na nějaké to přestupní místo, odkud musím pokračovat autobusem. A trefila jsem se, za chviličku přijel ten správný autobus. To, že jsem měla extrémně těžkou krosnu snad ani zmiňovat nemusím :D

Dorazila jsem na kolej, kde už čekala jedna spolubydlící. Funguje tady tzv. buňkový systém. Tedy že koupelna + záchod jsou společné pro dva pokoje, které jsou pro tři lidi. Musím uznat, že koupelna je opravdu nádherná, vypadá úplně nová. Na pokoji jsou tři lůžka, z toho teda jedna dvoupatrovka (naštěstí jsem se ubytovala úplně první, takže jsem si vybrala tu normální :D), dále tři stoly a židle, nad každým poličky, tři velké skříně, lednička a další poličky. Celkově je ale pokojík menší než třeba ten, co jsem měla na intru. Co už, já mám své pěkné místečko u okna a jsem celkem spokojená, je to takový můj koutek :)

V pondělí na mě čekala první hodina. Řekla jsem si, že to vezmu pěšky, do centra to není daleko. No jo, část byla v pohodě, ale jak jsem se blížila centru, objevovalo se čím dál tím víc uliček. Nakonec jsem kamsi došla, vidím koleje od tramvaje. "Půjdu po nich, bude tam zastávka" Ta tam sice byla, ale bylo u ní "občasná zastávka" Myslím, že moji WTF reakci si dovedete představit :D Šla jsem tedy dál a došla k další zastávce už v centru, tam jsem si radši počkala na tramvaj :D Jinak jsem zjistila, že pěšky jsem ve škole rychleji než MHD, taková desetiminutová procházka. Ale komu se má chtít to pořád chodit, že :D
Fajn, dostala jsem se do školy. A teď najít učebnu. Na mojí katedře byl sice vyvěšený rozpis, kde jsou, ale z K14 a šipky dolů jsem toho moc nepobrala. Tak jsem se zeptala jedné holčiny, která ji se mnou ochotně hledala, byla už v druháku a stejně netušila, kde je :D Nakonec se mi zeptala na vrátnici, a šla se mnou až k té učebně - byla na úplně jiné budově. Jenže na vrátnici taky řekli, že ta hodina je zrušená. Každopádně jsem tam šla, stála tam skupina studentů čekajících na nějaké info stejně jako já :D Po chvíli přišla vyučující, řekla, že kvůli rekonstrukci hodina není, dala nám papír s rozpisem, co budeme dělat, a poslala nás do knihovny pro materiály na příští hodinu, samozřejmě materiály tam nebyly. To, že nás poslala úplně jinam, jsem se dozvěděla až včera. Navíc už ty materiály mám okopírované na celý kurz, protože jsem naprosto po haluzi potkala holčinu ze stejného oboru z druháku, která byla tak ochotná, že mi je donesla :)

V úterý byla první hodina opět z důvodu rekonstrukce zrušena. A ve středu došlo k zajímavé situaci - měli jsme mít Teorii a metodiku překladu. Ještě je ta samá hodina, ale o tlumočení. A v jednom semestru máme mít to a ve druhém to druhé. Čili máme být na půlky, ale všichni jsme se zapsali na překlad. Takže část musela odejít na to tlumočení. Dobrovolně nedobrovolně jsem se teda zvedla a přidala se k těm, co šli na překlad. Řekli nám, ať té učitelce napíšeme mail nebo na ni počkáme, ať nás zapíše do svého kurzu. Čekat se nám nechtělo, tak jsme se vydali do knihovny napsat hromadný e-mail. U jednoho počítače nás stálo sedm, tak jsme dělali celkem show :D Někteří z nás měli mít ještě hodinu, která ale byla opět zrušena, tentokrát pro nemoc vyučujícího :D Tak jsme to zabali v jedné restauraci a strávili teorii a metodiku překladu po svém :D

Ještě se vrátím ke spolubydlícím. Ta druhá přijela až v pondělí ráno. Od úterý mi začala lézt na nervy. Přijde mi jako naprosto neschopná, nehorázně ufňákaná a tupá osoba se špatným televizním vkusem. Slovo ohleduplnost se zřejmě v jejím slovníku nenachází. A jestli si ještě jednou dá svůj ručník na MOJI postel, tak zapomenu, že jsem si slíbila už nikdy neudělám soto maki komi.

Celkově mi tenhle týden přišlo, že jsem se neustále někoho/starších spolužáků na něco vyptávala. Naštěstí jsou na to zvyklí a pamatují si, že také byli zmatení prváčci :D, takže jsou milí a netváří se na nás jako na totální blbce.

Řekla bych, že tento článek pro vás asi není moc užitečný, spíše je to jen soupis mých dojmů/zážitků :)

xoxo

Dean: "You are like a brother to me"

11. září 2011 v 11:02 | Kelly
Musím se bezútěšně ptát:"Co to jen provedli s Castielem? Proč?" Kompletně zničili charakter jedné postavy, až moc mi tohle připomíná tu šílenou dějovou linii s Cordelií ve čtvrté sérii Angela. No, raději se v tom nebudu pitvat.

Pomaličku si dávám dohromady věci na kolej, ale fakt jenom pomaličku xD btw, nemá někdo volný náklaďák? Jen že ho zřejmě budu ve čtvrtek potřebovat. A je fakt síla, kolik toho budu muset oběhat. A nejvíc na hlavu je to, že budu muset jet na jednu kolej pro smlouvu o ubytování a pak až můžu jet na tu svou se ubytovat.

"Your logic does not resemble our earth logic."

Asi tak xD Je neděle dopoledne a už snad od osmi od rána tady nějaký idiot seká trávu. A včera to samé. Sakra, nemůžete dát lidem o víkendu pokoj? Co mají dělat ti chudáci, kteří přišli po noční a chtějí se aspoň trochu vyspat?

Jak už jsem se s vámi podělila na twitteru, povedlo se mi zapsat si kurz italštiny pro začátečníky. Sice jsem přemýšelela nad japonštinou nebo třeba francouzštinou, ale italština se mi líbí, takže proč ne :) Jen se mi kryje s jednou přednáškou, takže si ten předmět budu muset zřejmě nechat na další semestr, protože tu italštinu fakt chci. Jé, já už se tak těším xD fakt se těším do školy. To, že až budu hledat učebnu na první přednášku a budu vyděšená jak malý kuře, je vedlejší :D A jsem zvědavá na spolubydlící na koleje.

Mohla jsem bydlet s kamarádkou na privátě, říkala jsem si že tak od října, protože teď už jsem si platila kolej, musí se platit jistota, aby viděli, že opravdu máme o tu kolej zájem, jinak by naše místo nabídli někomu jinému... A kamarádka mi sdělila, že cena nájmu je jiná, než mi řekla předtím a že by s námi bydlela ještě její kamarádka, o které vím akorát její jméno... A já jsem ta špatná, když jsem odmítla... Nebudu opakovat, co mi řekla...No, aspoň se to, čeho jsem se obávala, stalo dřív, než to mělo nějaké větší důsledky, ale stejně mě to mrzí...

Pryč od toho. Konečně se taky dostanu do velké knihovny. Samozřejmě vědecká knihovna, mé milované britské centrum... přemýšlím, jestli se mám zaregistrovat i do městské knihovny Olomouce. Asi to zatím nechám být a časem uvidím.

Začala jsem číst Shakespearovy Sonety. No... narovinu, nejsem fanda poezie. Přiznám, že některé verše se mi líbily, ale jiné na mě působily těžkopádně, kostrbatě. Víte, čtu si to nahlas, abych vůbec rozuměla tomu, co čtu, takže mi některé verše pěkně ladí, ale jiné ne. Možná je to překladem, angličtina je jiná, ale abych si půjčila Shakespeara v angličtině, na to fakt odvahu nemám xD

Tak jsem zase napsala tunu věcí a řekla všeho všudy nic xD Těm, co už mají školu, přeji hodně studijních úspěchů :)

xoxo



College Girl (2): Noli iurare in verba magistri

5. září 2011 v 12:07 | Kelly


Druhý článek o mém budoucím vysokoškolském životě :) Slibovala jsem, že napíšu o zápisu.

Popravdě, jsem z něho byla zklamaná. Absolvovala jsem ho ke konci srpna, vychytala jsem jeden z těch mála horkých dnů a málem se v aule filozofické fakulty upekla, respektive všichni, kdo tam byli přítomní. Nevím, jestli jsem čekala manuál ve stylu 'College for Dummies', ale zápis se dá shrnout jednou větou: "Vše důležité je na netu." Nevím teda, jak je to u jiných škol, ale na UPOL ano. Dostali jsme průvodce studiem "Kudy kam", potvrzení o studiu, záložku, na našem oboru papír s předměty a jejich ročníkové rozvržení. A záložku s logem školy, to mě teda potěšilo :)

Dobré ale bylo, že nám hned vydali to potvrzení o studiu, také nám dali razítka na všemožné průkazky - vlaky, MHD... Takže doporučuju si je donést na zápis s sebou, budete to mít hned vyřízené a nemusíte pak někde lítat po všech čertech :D Ale abych nebyla jen kritická, seznámili nás se školním internetovým portálem, jak se máme zapsat předměty, kam se obracet, když budeme mít problémy...

Potom se přímo mého oboru ujal náš vedoucí, zavedl nás na mateřskou učebnu, kde budeme mít pár předmětů. Je to pěkná, moderní učebna, každý má svůj stoleček s počítačem. Také jsme dostali papír s upřesněním, které předměty si máme zapsat v zimním semestru a pár užitečných informací. Celkově zápis trval něco přes hodinu.


College Girl (1): Omnia Mea Mecum Porto

26. srpna 2011 v 15:25 | Kelly

Jak jsem slíbila, začínám novou část rubriky 'Diary', a sice vysokoškolský deníček. Zatím toho není moc co napsat, vzhledem k tomu, že teprve nastupuju do prvního ročníku. Nicméně se vám pokusím přiblížit svůj výběr školy, zkušenost s přihláškami, přijímačkami a zápisem.

Víte, měla jsem celkem pěkně naplánováno, že se budu hlásit na práva, pěkně se na ně připravovat, abych to zvládla. Realita byla však zcela jiná. V průběhu čtvrťáku jsem si uvědomila, že ve skutečnosti ani právo moc studovat nechci. Jo, je užitečné, něco z něho mě baví, dají se tím vydělat velké peníze, ale to musíte být zatraceně dobrej právník, neustále se učit nová znění zákonů a držet krok s parlamentem. A přiznejme si, zájem o práva je obrovský, za chvíli tu bude přeprávníkováno. Moje láska k angličtině zvítězila...

Myslím, že je důležité uvědomit si, co vlastně chcete studovat - baví vás umění, fyzika, tělocvik, chtěli byste se tím živit? Byly byste překvapené, jaké jsem našla rozmanité obory - dokonce obor pro rozhodčí. Také je dobré zjistit si co nejvíce informací o dané škole/oboru. Nejlépe se s konkrétním oborem seznámíte samozřejmě na stránkách domovské univerzity. A pokud nechcete vyloženě postupovat podle škol, existují chytré webovky - vysokeskoly.cz nebo vejska.cz. Na těchto stránkách jsem strávila celkem dost času... A rozhodně doporučuju navštívit veletrh vysokých škol Gaudeamus v Brně. Přivezla jsem si z tama snad dvě tašky letáků :D


Castiel:"It's very complex. If the pizza man truly loves this babysitter, why does he keep slapping her rear?"

22. srpna 2011 v 15:07 | Kelly
Sluníčko. Normálně venku už třetí den svítí sluníčko a je víc než dvacet pět stupňů. Že by konečně začalo léto? Asi už ne, ale myšlenka je to lákavá. Mám ráda léto. Parno, horko, kdy mě zmrzlina nezchladí a já můžu ležet na dece a jít se vykoupat do studeného bazénu.

Víte, co se mi vůbec nelíbí? Že musím jít o víkendu oba dva dny do práce až do večera. Chtěla jsem oslavit narozeniny, nějak to holt nevyjde, budu si muset najít jiný termín. Když já tak nerada slavím ať už svoje nebo cizí narozeniny v jiný den, než opravdu jsou. Pár dní možná, ale známí mají narozeniny v únoru a oslavu pořádají v červnu. To mi připadne trapné.

Zítra konečně jedu na zápis do Olomouce na vysokou. Jsem zvědavá, co se všechno dozvím/nedozvím. Očekávám informace jak pro mimina, něco ve stylu 'College for Dummies'. Jestli to tak nebude, nevím nevím :D Už 'znám' svoje dvě spolužačky, zajímalo by mě, kolik nás nakonec na našem oboru bude. Plánovaný počet byl 25, nakonec vzali 40, ale kolik lidí se opravdu zapíše, to zůstává ve hvězdách. Říkala jsem si, že bych potom do této rubriky mohla přispívat svými postřehy z vysoké, co mi bude připadat zajímavé, nebo co naopak bude zajímat vás.

Pokročila jsem se šestou sérií SPN, zbývá mi devět dílů. Jsem z toho taková rozpačitá. Bezduchý Sam byl idiot, celkem ble. Ale hrozně jsem si užila devátou epizodu, kdy big bad byly víly. A pak úroveň zase klesla. Připadá mi, že se na to dívám už spíš ze zvědavosti, abych věděla, co se stalo, ne proto, že bych si to užívala. Snad se to spraví. A chybí mi Cas, je tam moc málo.

Ikonka u článku tentokrát nepochází z mé tvorby, našla jsem ji na fanpopu, autora si nepamatuji, snad mi promine. Ale zveřejnit jsem ji musela. Jistě chápete proč :D Taky plánuji nový design, ale víte, jak mi to vždycky hrozně trvá...

Určitě se v týdnu ještě ozvu, abych se podělila o dojmy ze zápisu. Samozřejmě jsem stále k zastižení na Twitteru ;)

xoxo

Spike:" Don't worry, you'll get your kittens."

14. srpna 2011 v 15:26 | Kelly
Zdravím vás po celkem dlouhé době bez aktualizací. Nějak se mi vůbec nechtělo nic dělat, ani pomalu chodit na Twitter, což už je dost vážné :D Nicméně doufám, že moje pochmurná a totálně ignorantská nálada zmizela. Možná to má na svědomí sluníčko, které se konečně rozhoupalo a vykouklo z mraků. Trochu.

Řeknu vám, tohle léto je vážně na houby. Absolutně mě nebaví. Z celého léta jsem si užila možná tak čtyři dny. Praha, tatami a naposledy dva luxusní dny strávené s mými jitsačkami (jo, je to strašné slovo, souhlasím :D). V úterý odpoledne jsem jela za svou bývalou spolužačkou, teda ona letos půjde do třeťáku, ale víte jak to myslím; se kterou jsem chodila na jitsu. Ve středu jsme ještě s jednou naší parťačkou jely do Olomouce do aquaparku. Dokonce i tramvaje mají výluky. A zrovna ta naše :D Tak jsme si zastávku zajely špatným autobusem :D Po první jízdě na trychtýři se moje nohy proměnily ve dva kusy želé, ale bylo to parádní. Jízda klasickým toboganem pak byla celkem nudná :D A večer jsme šly na trénink, strašně ráda jsem viděla trenéra a kámoše z oddílu. A zjistila jsem, že ještě nejsem tak úplně nemožná, že jsem ještě všechno nezapomněla. A pizza v naší oblíbené restauraci byla příjemnou tečkou na závěr. Škoda, že ten čas tak rychle utekl.

Hláška z nadpisu může pocházet jen z jediného seriálu: Buffy :) Minulý víkend jsem si pustila pár dílů ze šesté série počínaje epizodou 'Tabula Rasa' (6x08). Ten díl naprosto zbožňuju. Celkově mám šestou sérii ráda, i když je oproti ostatním daleko temnější a depresivnější. Nebýt Spuffy linie byla by naprosto úžasná. Jsem hrozná, jak pořád dokola opakuju, že nemám ráda pár Buffy/Spike. Ovšem nikdy jsem nerozebírala svůj úhel pohledu. Možná je načase to udělat. jen stručně. Není to tak, že bych ty dva nenáviděla dohromady. Viděla jsem seriál a chápu, že spolu mohli být svým způsobem šťastní, rozuměli si, znali svoje nejhorší stránky, dokázali pochopit jeden druhého. Ale stejně podle mě Angel pro Buffy bude vždy ten jediný. Prostě neexistuje, že by si vybrala Spika před Angelem. Na druhé straně, kdyby tu Angel nebyl, neměla bych proti tomuto pár nějaké výhrady. A fakt nechápu, proč si Joss (nebo někdo ze spol.) vymyslel tu část "okamžik opravdového štěstí a duše udělá pufff...") Asi nějaká jeho frustrace... Ne, nebudu zabýhat do psychologie

Sledujete někdo True Blood? Nepamatující si Eric je sice roztomilý, ale už by mu paměť vrátit mohli. A celá ta série s čarodějnicemi je nějaká divná. Nicméně už bylo ohlášeno, že pátá série bude. A už se nemůžu dočkat podzimní seriálové sezóny. Bones, Glee, GG, HIMYM, Cougar Town, možná SPN, New Girl, TVD, Ringer, The Secret Circle. Blue Mountain State... Nevím, jestli jsem vyjmenovala všechno, na co se chci zase dívat, ale netuším, jak to zvládnu :D Btw, znáte někdo seriál Blue Mountain State nebo pod českým názvem 'Borci z Blue Mountain State'? Seriál občas srovnávaný se sériií filmů 'American Pie', absurdní ptákovina, ale skvělý až hoodně černý humor :D

A musím se pochlubit, konečně jsme si s bráchou pořídili wifi router, takže mám internet v notebooku. Nemusím snad ani zmiňovat, jak je fajn nemuset se pořád doprošovat, ať můžu jít na net.

Zatím ;)
xoxo

Katherine: "It's okay to love them both. I did."

28. července 2011 v 18:41 | Kelly
Slibuji, že dneska žádné stěžování. V podstatě ani nemám na co. Což je u mě dost překvapivé.

Upřímně můžu prohlásit, že včera byl můj doposud nejlepší den za celé prázdniny. Samozřejmě to má na svědomí Tomáš. Konečně jsme se domluvili, že si půjdeme zacvičit na tatami. (Děkuji tatínku, žes nás tam vzal :)) Zjistili jsme, že stačí i měsíc bez tréninku a je to hrůza :D Ale o to víc jsme se pobavili. A víc jsme byli na zemi než v postoji, což ale vůbec nevadí, protože jsme se "prali", takže jsme taky cvičili. A naučil mě pár pěkných fíglů.

Je opravdu zvláštní, jak je vám s někým opravdu příjemně a pohodlně, na nic si nemusíte hrát, všechno je přirozené a nenucené. Jsem vážně ráda, že mezi námi to tak je. O mraku v podobě jeho přítelkyně, která je momentálně 200 kilometrů daleko se zmiňovat nebudu. Co bych taky o ní měla psát kromě toho, že mě fakt asi nemá hodně ráda, protože po mně vždycky vrhala pěkně nevraživé pohledy...

Taky jsem se sešla s několika bývalými spolužáky z osmičky na bowling. Z osmičky proto, že na konci osmé třídy naši třídu rozdělili a ti, které jsem měla radši, šli do jiné třídy. Bylo to fajn. Sice jsem prohrála, což jsem vůbec, ale vůbec nečekala :D, ale opravdu jsem se pobavila. Myslím, že se zase všichni sejdeme až v září na slavnostech v pivovaru :D

V týdnu jsem se koukala na poslední díl "Human Weapon" Taekwondo. Beru to tak napřeskáčku, podle toho, co mě zajímá víc. Taky vám přijde tak vtipné, když nestíhají pípat sprostá slova? Chudák Jason si zranil při kopu koleno a jeho f*ck vypípat prostě nestihli. Muselo to nehorázně bolet, taková řacha :(

Jsem úplně hotová z práce a z toho tatami, tak frčím odpočívat :)

Snad bude konečně léto a sluníčko :)

xoxo


Joss Whedon: "Write it. Shoot it. Publish it. Crochet it, sauté it, whatever. MAKE."

21. července 2011 v 13:06 | Kelly
Konečně jsem se dokopala k tomu, abych napsala článek. A zase mám nějaký problém s vkládáním obrázku. Proč projednou nemůžou nechat věci tak jak jsou?! Navíc se mi celý den seká internet, prostě na zabití.

Začnu rovnou bez obalu, nesnáším tohle léto. Je odporně deštivý, jsem pořád sama, kamarádka, která chce doučovat, věčně nemá čas, bolí mě záda. Jediné hezké, co mě čeká, jsou tři dny u kamarádky. Jak se to říká? "Měj pěkné léto?" Jasně.

V knihovně jsem si půjčila knížku "Hlava 22", ale nějak se nemůžu donutit ke čtení, nemám na to náladu. A to mám ještě rozečtenou knihu od své angličtinářky "Three Men and a Maybe". Jediné, co momentálně zvládám číst, jsou Bangel fanfiction v maximální délce 50 stránek. Přiznám se, že mě absolutně nezajímá nějaký "big bad", mám ráda ty story, kde si Buffy s Angelem relativně všechno vyřeší a jsou spolu. Prostě "fluff". A že se jich v angličtině dá najít spousta ;) Ale také samozřejmě spousta příšerností, které jsou i po gramatické stránce hrozné. Nejhůře se mi čtou povídky v přítomném čase. To si klidně odpustím. A překvapuje mě, jak ti lidé dokáží psát takovým stylem, že se to opravdu podobá tomu, co by postavy opravdu mohly říkat. Ale stalo se mi, že jsem četla pár "děl", kde jednotlivé hlášky opravdu neseděly, takovou větu by ta postava nikdy neřekla...

Jdu se vrátit ke svým seriálům, Twitteru a smskám. Zase se mi podařilo vykouzlit článek, ve kterém si akorát stěžuju a nadávám. Bohužel mi ale nějak docházejí pozititvní věci, o kterých bych měla psát.

Ale jednu bych tu přece jen měla, slibované foto mých nových plavek. Už jsem je stihla i vyzkoušet :) Sice jsem v bazénu byla tak pěk minut, protože voda byla neskutečně ledová, ale i to se počítá :)

A taky mám z Prahy nové naušnice, jsem z nich nadšená, ta barva je boží a vůbec mi nevadí, že jsou celkm velké :) Fotky najdete pod perexem

Spike: "It's called Addiction, Angel. We all have them. I believe yours is called Slutty the Vampire Slayer."

16. července 2011 v 19:03 | Kelly
Tak jsem pěkně zpátky z výletu do Prahy. Praha je pořád úchvatná a bechderoucí. Navštívila jsem klasická místa ve Staré Praze. Tu historickou část miluju. A mým snem je nechat si na Karlově mostě namalovat portrét.

Mise splněna, koupila jsem si plavky. Jsou zářivě fialovo růžové, taková fushiová barva. Jsem moc spokojená. Taky jsem si pořídila top na jedno rameno v černé barvě. Po obchodním cetru bych prostě mohla chodit pořád :)

Jinak se nic nového v mém životě neděje, snad jen by za zmínku stála moje znechucenost a začínající pocit marnosti. Nesnáším město, kde žiju. Ani nechápu, proč máme statut města, když jsme taková malá díra, kde nic není. Nemám tu žádné koníčky a v podstatě ani kamarády, když už, tak jsou stejně pryč, takže jsem pořád sama. A pak jsem naštvaná a protivná na celý svět, což se někde musí projevit. A kde? Samozřejmě doma. Stačí maličkost a vybuchnu jako C-4.

No nic, jdu pokračovat v Atlantis. Blížím se ke konci třetí série, další budu muset postahovat, to už na dvd nemám. Taky bych se měla vrátit k Supernaturalu. Když mě ale tak nebaví všechno kopírovat z velkého počítače do noťasu, který mám bez internetu.

Řekla bych, že jsem si zvládla vylít srdíčko celkem stručně.

xoxo

 
 

Reklama